PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jestlipak jméno JOHN ARCH ještě dneska někomu něco řekne? A teď nepočítám zapřísáhlé příznivce osmdesátek, pro něž je štrachání a oprašování stárnoucích vinylů největším požitkem. Asi nic, co? A kdyby otázka zněla, jak se jmenoval původní zpěvák amerických kraleviců progresivních držav FATES WARNING? Přece jenom jiskřička? Nebo přímo hoří? Ano, je to prosté, jsme svědky návratu dalšího ztraceného syna, tímto singlem započalo Johnovo znovuzrození pro hudební svět.
Už si nevzpomínám v jakém se tehdy obě strany rozešly, ale složení doprovodné sestavy dává tušit, že čas případné rány dávno zacelil. V jednom týmu tak dnes bok po boku stojí vedle Archa i Jim Matheos, Joey Vera (oba určitě již dostatečně „Osudově varováni“) a bubenický promiskuita par excelence Mike Portnoy (samozřejmě stále především člen ochotnického kroužku „Snového divadla“).
A cože nám hoši poskládali za materiálek na předmětné ípíčko? Co byste asi tak očekávali? Jde samozřejmě o progresivním metalem načichnutou směsku plnou motivů, zvratů a změn. Ve skladatelském rukopisu pan Matheos pochopitelně nezapře svou rodnou hroudu, kde však FATES WARNING posledních let znějí vzletně a moderně, tady nás čeká i záměrné vyvolávání duchů minulosti. Avšak nic ortodoxního, nebojte! Dvě skladby se možná budou zdát na první pohled málo, jenomže stačí mrknout na výslednou stopáž a z bezmála třiceti minut si už určitě lze poměrně přesně dovodit, o co zúčastněným matadorům půjde. O jejich hráčském umění určitě nikdo nezapochyboval ani na okamžik a tak se nejslabším článkem, možná trochu paradoxně, jeví hlasový projev muže, jež dal projektu jméno. Ukňouraný falzet pana Archa mi k srdci nikdy příliš nepřirostl ani v minulosti, jeho o deset tříd lepšího náhradníka Raye Adlera jsem v řadách FATES WARNING uvítal s nadšením a protože se v tomto ohledu nic k lepšímu nezměnilo, zpěv materiálu rozhodně neprospívá. Ve zběsilém kvílení v druhé polovině dvojky "Cheyenne" pak vysloveně dráždí.
Závěr ve dvou větách: Kdo si zvykne na pěvecký projev pana majitele loga, dostane náplast v podobě slušného progu. Ostatní ať si foukají bebíčka jinde.
John Arch byl vždycky průměrný zpěvák. Jeho návrat na hudební scénu je tak sice díky trojici "mušketýrů" poměrně zajímavý (s občasnou chtěnou evokací dob minulých), ale průměrným zpěvákem zůstal dodnes. EP tedy spíše jen pro věrné fanoušky, ostatním nelze bez zaváhání doporučit, protože zde o nic zásadního nepřichází.
7,5 / 10
John Arch
- zpěv
Jim Matheos
- kytara
Joey Vera
- basa
Mike Portnoy
- bicí
1. Relentless
2. Cheyenne
A Twist Of Fate (EP) (2003)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Metal Blade
Stopáž: 28:03
Produkce: Jim Matheos a John Arch
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.